Zvuky činčil

Činčily dělají různé zvuky a je pouze na našem sluchu je umět rozlišit. Je to důležité k tomu, abychom věděli jestli má činčila dobrou náladu a je připravená mít kontakt, nebo jestli má náladu špatnou, má strach nebo může hrozit i kousnutí. Činčily tyto zvuky nevadávají permanentně. Jsou to velice tichá zvířata, ale tyto zvuky jsou pro jejich život velice důležité. Už od miminka se podle zvuků pozná matka s mládětem a tónem zvuku se poznají mezi sebou i rodinní příslušníci. Pokud budeme svoje činčilky pozorovat, určitě díky těmto zvukům pochopíme jak se činčilka v daný moment cítí.

Zvuk č. 1 - Štěkání / strach

Pokud činčila vydává zvuk podobný štěkání, pak dává ostatním činčilám vědět, že je blízko nebezpečí. Někdy "štěká" i když slyší již známý zvuk třeba i z venku, protože jsou to v přírodě velice plachá zvířátka a snadná kořist a raději se bojí všeho. Další činčily předávají tuto zprávu dál stejným zvukem. Tento zvuk znamená strach nebo se činčila prostě cítí jen nepříjemně. Pak je zvuk o něco tišší.

Zvuk č. 2 - Troubení / Alarm

Činčily často slyšíme dělat podobný zvuk troubení, když se činčily snaží usilovně najít další činčily. Zvuk je táhlejší než u štěkání a činčila u něj dělá charakteristické škytnutí a nadechnutí.

Zvuk č. 3 - Kuňkání / páření

Činčilky jakoby kuňkají když objevují nová neznámá či příjemná místa. Všeobecně jsou činčily velmi tichá zvířata, ale pokud je něco zajímá, pak dělají i takové lehké zvuky jako je kuňkání, aby na ně ostatní činčily upozornily. Všeobecne i u mláďat znamená tento zvuk nález krmiva a kontakt.
Velmi podobný zvuk vydávají samečkové v období říje. Vrtí přitom ocasem ze strany na stranu a snaží se samičku přilákat k páření. Při aktu koušou samičku do zátylku.

Zvuk č. 4 - Vrzání / varování

Činčily vydávají zvuk podobný vrzání pokud mají o něco zájem, chtějí odněkud pryč a nebo prosí či vyhrožují. Zároveň cvakají zubama.

Zvuk č. 5 - Prskání / Boj

Prskání používají činčily k tomu, aby upozornily na to, že se jim něco nelíbí. Staví se přitom na zadní, zakládní hlavu a do široka otevřou pusu a ukazují zuby. Pokud napadání z druhé strany nepřestane, uchyluje se činčila k výpadu s lehkým kousnutím. Pokud ani to nepomůže, pak vystříkne moč přímo protivníkovi do očí nebo rychle prchá. Na tomto videu je evidentní lehký boj o první místo v získání potravy, nic vážného.

Zvuk č. 6 - Kvíkání / upozornění

Takto zní mládě, které přijde do kontaktu s dospělými činčilami. Vysokými kvíkavími zvuky dává najevo, že je ještě malé a že mu nemají dospělé činčily ubližovat. Mnohem vyšší tón kvíkání vydává činčila které se např. někde zasekla nožička nebo ouško a ona se chce osvobodit.

Zvuk č. 7 - zvuky miminek

Zvuky miminek, které vydávají proto, aby je maminka nakojila.

autor článku:

Betty Veselá

Chovatelská stanice Mazlíčci z Brna

bývalá předsedkyně Českého činčilího klubu