Zdraví a nemoci činčil

Obecně

Činčilky si pravidelně všímejte a pravidelně ji važte na kuchyňské váze. Snadněji tak zaznamenáte jakoukoliv změnu zdravotního stavu, či chování a včasným zásahem můžete činčile i sobě ušetřit spoustu trápení. Nemocná činčilka rychle ubírá na váze, takže jakýkoliv problém můžeme včas zjistit z váhy.

Abyste doma měli šťastné a zdravé zvířátko, které je ve formě, je třeba poskytnout mu dobrou a správnou stravu, čistou vodu, dostatek pohybu, suché, čisté a dobře větrané prostředí. Pokud jsou splněny jejich základní potřeby, jen málokdy činčily onemocní.

Teplota

Nemoc se dá zjistit i podle tělesné teploty. Normální teplota u činčil se pohybuje v rozmezí 36,1 - 37,7 °C. Protože člověk má teplotu nižší, pozná zvýšenou teplotu i dotekem. Přehřátá činčilka má uši hodně do červena. Pokud se vám vaše zvířátko "nezdá" a troufnete si na to sami, můžete mu změřit tělesnou teplotu (v konečníku). Hrot teploměru je dobré před tím namazat (nejlépe lubrigačním gelem), aby nepoškodil konečník.  Pokud je tělesná teplota vyšší, s činčilou není něco v pořádku. Při teplotách nad 39 °C je to s činčilou vážné. Naopak snížená teplota bývá znakem nastávajícího úhynu (při teplotě pod 34,5 °C se jedná o nevratný stav). Při každém výkyvu teploty ihned navštívíme veterináře.

Váha

Často tedy zvíře važte. Vyšší úbytek váhy znamená jasné onemocnění (pokud není činčila po porodu). Pokud ubyde z váhy více jak 100g, je to s činčilkou velice vážné. Menší úbytky do 20g jsou normální hlavně v letním období, kdy činčilky méně jí. Dospělý zdravý jedinec by měl vážit min. 500g. Hodnoty váhy dospělé činčily pod 400g jsou již velice vážný ne-li již smrtelný stav. Zaměřte se také na sledování trusu činčily. Správný činčilí trus má být formovaný oválek velký, ale ne měkký ani seschlý a malý. Měl by být ovšem suchý a nelepivý, s barvou středně hnědou.

Karanténa

Snad u všech onemocnění platí, že je třeba postiženého jedince izolovat od ostatních, aby nedošlo k šíření případné nákazy - tedy dát jej do karantény. Karanténa je samostatná klec mimo ostatní činčilky a zvířata, nejlépe menší, aby se dalo zvíře lépe pozorovat, ale se stejnou výbavou jako v běžné kleci. Karanténa se počítá vždy 3 týdny od zjištění problému jelikož do této doby již většina nemocí plně vypukne a tak lehce zabráníme tomu, aby se např. nakažlivá nemoc rozšiřovala. Stejně tak pokud si přivezeme nové zvíře, musíme jej nechat stejně dlouho v karanténě. Po skončení léčby by mělo být zvíře ještě další 3 týdny v karanténě. Po skončení karantény se karanténní klec i věci v ní vymyjí, vyperou a vydesinfikují a pokud je zvíře v pořádku, může se zařadit mezi ostatní.

Desinfekce

Desinfekce se provádí přípravkem Virkon S, který se používá i v lékařství na omytí operačních nástrojů a stolů. Virkon S je růžový prášek, který se ředí vodou na 1% roztok (10g/ 1l vody). Dokud je voda růžová, pak stále funguje. V kyblíku roztok vydrží 5 dnů. Pak zbledne a tím se funkční proces ukončí. Virkon má virucidní, baktericidní, sporicidní a fungicidní účinek a je možno jej používat i za přítomnosti zvířat. Přípravek je biodegradovatelný a nebarví, tedy stačí jeho roztokem potřít vše s čím nemocné zvíře přišlo do styku a nechat zaschnout. Je možno jej použít i k desinfekci povrchů zvířat.

Fyziologické údaje činčily

Vnitřní tělesná teplota: 36,1 - 37,7 °C
Dechová frekvence: 100 vdechů/min
Pulz: 100-150 tepů/min
Pohlavní dospělost: 4-8 měsíců
Délka bŕezosti: 111-113 dní
Velikost vrhu: 1-6 mláďat
Délka života: 8-15 let

Uložení orgánů v těle činčily:

Hematologie a krevní diferenciál činčily:

Hemoglobin: 8-15,4 gm/dl
Hematokrit: 27-54 %
Erytrocyty: 5,2-10,3 x 106/mm3
Leukocyty: 4,0-25,0 * 103/mm3

Lymfocyty: 19-98 %
Monocyty: 0-6 %
Neutrofily: 9-78%
Eozinofily: 0-9%
Bazofily: 0-11%

Nemoci

Zácpa (Obstipace)

Zácpa může být zapříčiněna silnou dehydratací a může způsobit ucpání střev.

Symptomy: Stále se zmenšující seschlé tmavé bobky, nechutenství, netečnost. Nedojezená potrava a snižuje se příjem tekutin. Zvětšené bolestivé břicho. Náhlá smrt.

Možné příčiny: Nevhodné složení stravy, nadměrný přísun pamlsků, nedostatek pohybu, přejídání. Nechutenství a následně zmenšující se bobky, také mohou být průvodním znakem jiných zdravotních problémů - např. špatně rostlých zubů. Sledujte proto i jiné symptomy.

Léčba: Nedávejte činčile oříšky a hodně sladké sušené ovoce, ale můžete jí dávat rozinky (neslazené,nesířené) a kousky čerstvého či sušeného méně sladkého ovoce, nejlépe jablíčko. Poskytněte činčile dostatek pohybu. činčilku musíme rehydratovat a podpořit tím střeva. Trávení činčily se upraví, pokud jí podáte fenyklový čaj nebo 2x denně trochu živého jogurtu. Živý jogurt nařeďte ve vlažné vodě a malou čajovou lžičku tohoto roztoku dejte činčile kapátkem, popřípadě můžete použít probiotika z lékárny. Vyřaďte z jídelníčku na určitou dobu pelety a podávejte pouze seno. Veterinární lékař navrhne léčbu. Nikdy nepoužívejte lidská projímadla. Pomůže i lehká masáž na rozpohybování střev krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček. Všímat si zácpy je velmi důležité, jelikož činčilka, která trpí dlouhodobě zácpou může z ničeho nic pojít.

Prevence: Činčily nepřekrmujte nevhodnou stravou a nenechávejte dlouhodobě nedojezenou stravu. Pamlsky jim dávejte jen v omezeném množství a poskytněte jim dostatek pohybu. Poskytněte činčilám dostatek věcí ke hlodání - dřevo, minerální kameny nebo sépiovou kost. Nezapomínejte činčilce dávat každý den čerstvou vodu do čisté napáječky.

Zde je vidět o kolik je menší trus při zácpě:

Průjem (diarrhea)

Průjem může vzniknout jako reakce na napadení vnitřními parazity, může mít bakteriální původ nebo může být zapříčiněn nevhodným složením stravy, či zacházením. Také jej mohou vyvolat některá antibiotika. V případě silných průjmů je třeba rychle jednat.

Symptomy: Činčila má měkký až mazlavý trus, který se lepí. Trus zanechává nahnědlé nebo nazelenalé fleky a velice zapáchá. V závažnějších případech může trus obsahovat krev nebo hleny a být až vodnatý. Při průjmech může být činčila strnulá, nahrbená, nepřijímá potravu. Stlačení bříška může být bolestivé. Okolo řitního otvoru je silně špinavá od trusu. Činčila přestane jíst a při průjmu velice rychle ztrácí na váze. Může až vyhladovět.

Možné příčiny: Zvlhlé či plesnivé seno, řasy ve vodě, kterou činčila pije (objevují se ve starých neudržovaných napáječkách, či napáječkách vystavovaných slunečnímu svitu), nadměrné množství čerstvé zeleně, požití nestravitelných rostlin (např. pokojové květiny), požití toxických látek (čisticí prostředky, jedovaté pokojové květiny), náhlá a nevhodná změna stravy, přejídání mladých rostoucích činčil (těm stačí poloviční dávka dospělého), infekce jednobuněčnými parazity giardie (podobné zlatému stafylokoku) nebo kokcidie, dlouhodobé užívaní antibiotik.

Léčba: Při zažívacích potížích je třeba činčilám poskytnout dostatek pohybu. Necháme je spíše v širší kleci. Pohyb pomáhá hýbání střev a upravit zažívání. Neomezujte činčile přísun potravy. Pokud jsou příčinou pelety (např. plesnivé), podávejte pouze seno a pozvolna přejděte čerstvé pelety. Nedávejte činčile žádné čerstvé zelené krmení, nedávejte jí žádné nevhodné pamlsky (jako jsou rozinky, oříšky, sušené ovoce) a poskytněte jí hlavně dostatek kvalitního sena. K peletám je možno přidat ovesné vločky. Je možné podávat heřmánkový nebo fenyklový čaj - ty pomáhají na lehčí průjmy. Pokud činčile podáme kvalitní stravu, průjem by měl ustoupit. Pokud přecházíme z jednoho krmiva na druhé moc rychle, průjem se také objeví, ale po zvyknutí na nové krmivo opět zmizí. Při průjmech dáme činčile kousek živočišného uhlí, smekty nebo probiotika - acidophilus pro obnovu střevní mikroflóry (v lékárně jsme našli Laktobacily baby - obsahují - 3 druhy bifidobakterií a dva druhy laktobacilů z nichž jeden je acidophilus - používá se při obnově střevní mikroflóry po antibiotikách u kojenců a podává se pro činčilu čtvrt kapsle 1x denně). Velice dobrá zkušenost je i s přípravkem RodiCare Akut. Je to přípravek složený z bylinek a olejů s přídavkem Lecitinu pro lepší trávení tuků. Tento přípravek velice pomáhá při trávení činčilky. Živý jogurt také pomůže obnovit trávicí střevní mikroflóru. Dobře fungují i borůvky na zastavení průjmu a ostropestřec mariánský nebo z něj vylouhovaný čaj. Pomáhá i podat činčile čerstvé bobečky od jiných zdravých činčilek. Nemocná činčilka s nimi přijme do těla jejich dobré bakterie a mikroflóra se obnoví. Pokud se stav během krátké doby neupraví, je třeba navštívit veterináře. Nechte vyšetřit trus na přítomnost střevních parazitů (tzv. Koprologie).

Vyšetření trusu - jak na to: Sesbírejte doma od činčilky po dvou čerstvých bobečcích, dejte je do uzavíratelného sáčku, sáček popište jménem činčilky a datem (př. pondělí 5.11.2012) a vložte do ledničky. To stejné udělejte ještě za dva dny (ve středu) a za další dva dny (v pátek). Pak bobečky odneste k veterináři. Bobečky lze uchovat v ledničce i přes víkend. Veterinář Vám po analýze řekne jestli je test negativní či pozitivní na nějaký druh bakterií nebo parazitů. Pokud jsou tyto testy pozitivní, dostane činčilka léky. Pokud je negativní a činčila stále hodně průjmuje, je třeba nechat udělat krevní testy zda se nejedná o hepatitidu (zánět jater).

Při průjmu najdeme rozetřený trus na policích v kleci činčily.

Při průjmu mají činčilky často znečištěný a mokrý zadeček

Paraziti způsobující průjem:

1.Giardióza (Enteritida)

Narušení vzájemného poměru jednotlivých druhů střevních bakterií vzniká u činčil velice snadno. Příčinou může být náhlá změna krmiva nebo krmná dávka s nízkým obsahem hrubé vlákniny, nebo velice stresové stavy. Dále orální podávaní tetracyklinu nebo jiných antibiotik, které rozruší střevní mikroflóru. Příčinou enteritidy však mohou být i infekce vyvolané prvokem Giardie. Giardie se přenáší z činčily na činčilu tím, že činčila sežere bobečky nakažené činčilky a přenese do sebe cysty. Z cyst se vytvoří trophozoiti a ti se přilepí na stěnu střeva, kde vytváří další cysty. Proto se zpravidla všechny činčily v ubikaci nakazí a musí být přeléčeni veterinářem. Hlavními příznaky enteritidy jsou velmi silný průjem, trusem znečištěné okolí análního otvoru a rychlé padání na váze. Kromě toho je zesílená střevní peristaltika. Velmi rychle se nakazí další činčily. Cysty dokáží přežít v prostředí i několik měsíců. Proto je nutná i desinfekce prostředí prostředkem Virkon S, který cysty bezpečně zničí. Při neléčeném stavu činčily může dojít až k výhřezu střeva či úmrtí. Zvíře umírá zpravidla do několika týdnů.

Léčba: U Giardií - Při pozitivních výsledcích testů na vnitřní parazity veterinář obvykle nasadí léky. Testy se odborně nazývají koprologie a provádí se tak, že se sbírají čerstvé bobky od činčily v průběhu 3 - 5 dní a uchovávají se v ledničce v uzavíratelném pytlíku a přinesou veterináři. Jako první lék se používají tablety Panacur - nerozpustné a musí se do úst vsypat (1tbl rozdrtíme a rozdělíme na 20 částí. 1 část je pro 1 činčilu vsypeme postupně do pusy / 1x denně, 5 dní). Dnes existuje Panacur již jako hotové kapky. Pokud nezaberou, používají se tablety Metrozol, které se rozpustí ve vodě a z nich vytvořené kapky se podávají stříkačkou do úst činčilky (1tbl se rozdrtí a 1g prášku se rozpustí v 0,5l vody a 0,2ml se vstříknou činčilce do pusy) a to 5 dní. Potom je 14 dní pauza a pak se dalších 5 dní opět podává léčivo. Je dobré vědět, že činčilce je vhodné podávat kapky po troškách, protože při větším množství kapek naráz činčila léčivo plive ven. Po ukončení léčby je vhodné nechat po nějaké době trus opětovně vyšetřit, jestli se parazité nevrátili a klec kompletně vyčistit, vymýt a vydesinfikovat Virkonem S. Terapeuticky je třeba obnovit narušenou střevní mikroflóru. Zvířata dostávají 24 hodin pouze seno. To musí být kvalitní a obsažné, nejlepší je seno z první seče. V žádném prípade se nesmí zkrmovat staré nebo zaplísněné seno, protože i to může vyvolat enteritidu. Pokud je příčinou enteritidy perorální podávaní antibiotik, musíme ho ihned přerušit, aby nadále nenarušovalo střevní mikroflóru. Činčile můžeme po léčbě léky dodat dobré střevní bakterie tak, že trus zdravého jedince rozředíme vodou a stříkačkou aplikujeme pacientovi do tlamky nebo podáme probiotika pro lidská miminka.

Prevence: Pravidelná vyvážená strava. Nedávejte činčile nadměrné množství pamlsků. Prostředí, ve kterém činčila žije, udržujte suché a čisté. Poskytněte jí dostatek pohybu. Respektujte jejich přirozený režim (přes den spí, nejaktivnější jsou za soumraku a za svítání). Zbytečně činčilku nijak nestresujte! Je velice důležité zkrmovat pouze nezávadná krmiva. Při pořízení nové činčily dodržte 3 týdenní karanténu, kdy se činčila nesmí vyskytovat mezi ostatními činčilami a po styku s ní je potřeba si umýt mýdlem ruce a nejlépe je vydesinfikovat přípravkem -  Sterillium Virugard používaný na desinfekci rukou při operacích lidí. Pokud se u činčilky v době karantény objeví znovu průjem, ihned nechte činčilce zkontrolovat trus (koprologie) jestli se Giardie nevrátily.

                                                                                                    Giardie - trophozoit

2.Kokcidióza (Coccidia)

Kokcidiózu u činčil vyvolává Eimeria chinchillae. Prvním symptomem onemocnění je silný průjem. V trusu se může také objevit krev. Oocysty Ize prokázat pod mikroskopem. Kokcidióza je běžně způsobena nedostatečnou hygienou klece, stresem a špatnou výživou. Kokcidie jsou prvoci, kteří se běžně vyskytují v krmivu jako je seno. Seno se dostává z luk kde na něj trousí jiná zvířata, která kokcidiemi trpí. Prvoci jako je kokcídie běžně problém nedělají. Problém je pouze když se přemnoží a to je způsobeno mnoha faktory. Ať už zvíře nejí ze stresu nebo jí nevhodné krmivo, je to ideální prostředí ve střevě pro rozmnožení prvoků a bakterií. Když se rozmnoží, lehce je chytí i ostatní činčily přes zažívací systém. Proto je potřeba ošetřit všechny činčily v domácnosti.

Léčba: Jako léčivo se podává Sulfamindin. Léčiva můžeme podávat v pitné vodě. V tomto případe je třeba zvířeti podávat suché krmivo, aby bylo nuceno vypít dostatečné množství vody. Do vody přidáváme Durenatu v dávce od 1 g/l pitné vody, po dobu 7 dní nebo 2% sulfamidin podávaný také po dobu 7 dní. Přidáváme vit. C.

Prevence: Můžeme použít přírodní přípravek proti kokcidióze Emanox. Nesmíme podávat permanentně, jelikož z přípravku může častým užíváním vzniknout u kokcidie imunita. Podáváme pouze vhodné kvalitní krmivo pro činčily s minimálním procentem obilnin, cukru a tuku. Pečlivě čistíme ubikace od trusu a minimalizujeme stres.

Kokcidie

3.Tasemnice dětská - Hymenolepis nana

Tasemnice je v ČR celkem vzácná, jelikož se dá dobře léčit antiparazitiky(tablety). Tasemnice je parazit, který se skládá z hlavy a 100 až 200 článků. Přenáší se konzumací potravy s obsahem vajíček tasemnice. U činčil je přenos nejčastěji od nakaženého jedince pozřením jeho trusu. Tasemnice totiž žije ve střevě a upouští jednotlivé své články společně s trusem. V novém organismu ze článku vyroste nová tasemnice. Přenášejí ji hlavně domácí zvířata jako ovce, kozy apod. tak, že při krmení se kálí na trávu, která se později poseká jako seno pro činčily.

Symptomy: činčila se zastaví v růstu nebo jako dospělá velice rychle ztrácí na váze jak tasemnice pojídá důležité látky potřebné k životu. Tasemnice se dá lehce prokázat z trusu činčily.

Léčba: podání antiparazitik typu Drontal. 1 tbl rozdrtíme a rozdělíme prášek na 20 částí. 1 část je pro 1 činčilu na 1 den. Antiparazitika tasemnici usmrtí a její usmrcené části jsou vyloučeny z těla ven.

Prevence: činčily chovat v čistém prostředí a dodržovat karanténu při pořizování nových činčil hlavně pokud váhou neodpovídají věku. Nekrmit senem z míst kde kálí domácí zvířata.

Bakterie:

1.Proteus, E-coli

jsou to bakterie vyskytující se běžně ve střevech. Mohou způsobit sekundární záněty v obvykle již poškozených místech střeva nekrózou. Proteus může tělem cestovat a usadí se v ústech a krku činčily. Ty potom z bolesti velmi silně skřípou zubama a slintají a chovatel potom chybně určí, že má činčilka problémy se zuby. Zvíře může přes ústa infikovat jiná zvířata. Proteus se zjistí pouze rektálními stěry. Ecoli se rozmnožují při stresu či náhlými změnami krmiva.

Symptomy: činčila hubne a průjmuje.

Léčba: Léčíme antibiotiky Chloromycetin či Retardon a podporujeme růst dobrých bakterií probiotiky.

Prevence: nově pořízené činčilky ponechat v karanténě. Pokud u činčilky zjistíme průjmy, ale vyšetření trusu (koprologie) nic neprokáže, je potřeba nechat udělat stěry.

Proteus

E-coli

Výhřez střeva (Prolaps rekta)

Jak u enteritidy, tak i při zácpě může dojít k případu, kdy z análního otvoru vyhřezne i několik centimetrů dlouhý úsek konečníku. Stejně tak se toto může stát pokud je zvíře silně stresováno, či silně zmáčknuto v břišní oblasti utrhnutím střeva od stěny.

Léčba: okamžitá návštěva veterináře, jinak zvíře v krátké době umírá. Pokud je střevo ještě růžové a vlhké, je možnost záchrany činčilky vsunutím střeva zpět do těla, i když je velmi mladá. Pokud ovšem střevo ztratilo barvu či zčernalo, je potřeba jej zkrátit. Toto ovšem probíhá v anestézii a pro mláďata je tento zákrok většinou příčinou úhynu. Činčilky po takovýchto zákrocích již nejsou vhodné k chovu! Samicím by se při zabřeznutí mohl tento stav znovu opakovat a nemusel by dopadnout stejně šťastně jako napoprvé.

Prevence: činčilku zbytečně nestresujeme, dětem zakážeme mačkání činčily v břišní oblasti, předcházíme podáváním vhodného krmiva, nikdy neměníme krmivo náhle, ale přecházíme na jiné postupně.

Nadmutí břicha (Tympanie)

Bolestivá nadmutí se u činčil objevují nejčastěji na jaře, když se do krmiva náhle přimíchá velké množství zeleného krmení, nebo podáme seno zapařené, či plesnivé.

Symptomy: Zvířata dýchají zrychleně a povrchně, břicho je výrazně napnuté. Poklepem na stěnu břišní vyvoláme dutý zvuk. Břicho je na dotek velmi bolestivé. Proto vyšetření provádíme zlehka, aby nás činčilka v důsledku bolesti nepokousala.

Možné příčiny: Velké množství zeleného krmení. To podněcuje kvasné procesy, při nichž vzniká plyn, který naplňuje žaludek a střeva.

Léčba: Ihned se nasadí 24 hodinová hladovka, pokud je činčila apatická, ihned musíme k veterináři. Ihned podáme činčile do pusy 2 kapky Espumisanu. Potom se smí činčile podávat pouze seno a postupně se přidává granulované krmivo. Snažíme se o to, aby měla činčila klid a dostatek pohybu. Bohužel však nadmutí končí často smrtí, proto je důležitá prevence.

Prevence: Zelené krmivo raději činčilce nejdříve nasušte a potom postupně přejděte na čerstvé zelené krmivo. Vždy prohlédněte seno, které činčilce podáváte, jestli není zatuchlé, mokré, nebo na něm nejsou známky plísně.

                                                                                                           Zdutí

Problémy se zuby (Malocclusion)

Činčily jsou hlodavci - zuby jak přední, tak zadní jim tedy neustále dorůstají (až 30 centimetrů ročně) a je potřeba je obrušovat. Vepředu mají 2 páry řezáků (hlodáků), vzadu mají 4 páry stoliček (na horní i dolní čelisti - celkem tedy 20 zubů). Pokud zuby rostou pod nesprávným úhlem, nebo pokud činčila nemá dostatek příležitostí si zuby zkracovat hlodáním dřeva nebo žvýkáním sena, zuby se špatně obrušují a přerostou. Žvýkání potravy je pak těžší a těžší až nakonec může zvíře vyhladovět.

- Hlodáky mají mít zažloutlou, nebo naoranžovělou barvu. U zdravého zvířete je délka hlodáků cca 5 mm a horní hlodáky jsou v mírném předkusu oproti dolním hlodákům. Světlá barva zubů bývá znakem neadekvátní výživy - nedostatek vápníku. Mohou přerůstat proto, že má činčila nedostatek dřevěných předmětů v ubikaci a nemůže si je proto zkracovat. Dále mohou přerůstat, protože jsou přerostlé stoličky. Hlodáky se dají u veterináře zkrátit ucvaknutím a zabroušením. Přerostlé hlodáky nezpůsobí ihned slintání. To až činčila nemůže zavřít tlamku a přerostou jí tím pádem i stoličky.

- Stoličky jsou zuby, které nejsou vidět, protože jsou v zadní části tlamky. Prohlédnout se dají pouze u veterináře, který má k tomu potřebné přístroje. Stoličky směřují proti sobě a při žvýkání sena se o sebe třou a tím se obrušují. Pokud se stoličky o sebe nedostatečné otírají neboli činčila nekonzumuje dostatek sena, vznikají na nich trny (háčky), které rostou směrem dovnitř a zraňují jazyk. Při polykaní se jazyk pohybuje směrem dozadu, háčky stoliček se však zařezávají do jeho sliznice, takže činčila má strach polykat a sliny jí vytékají z tlamičky ven. Činčila tedy začne slintat a to způsobuje mokrá místa na dolní čelisti a na krku. Trny na stoličkách se musí zabrousit. To Ize provést pouze v celkové anestézii, která je ovšem pro činčily velmi nebezpečná. Mnoho činčil se z narkózy již neprobudí, protože to nevydrží jejich srdce. Proto je potřeba přerůstání zubů předcházet a správně ičnčilu krmit. Výzkum prokázal, že více jak 30% činčil má problémy se zuby. Je to tedy nejčastější zdravotní problém činčil.

Symptomy: Pomalé žvýkání, činčila upřednostňuje měkkou stravu. Slintá v okolí tlamy a tlamka i náprsenka jsou mokré (nebo je již zaschlá slepená srst). Sousta jídla jí vypadávají z tlamky nebo si je snaží činčila po ukousnutí odstranit z tlamky packou. Bobky se postupně zmenšují, činčila ztrácí rychle hmotnost. Zuby vržou jak jsou narostlé už blízko sebe. Činčila sedí apaticky a nechce jíst nebo naopak se jíst snaží, ale nedokáže se normálně najíst a tak jí jídlo padá všude okolo.

- Přerůst mohou také kořeny zubů. Pokud jsou zuby špatně položeny, začne zub přerůstat na opačnou stranu. To je genetické dědičné onemocnění a nedá se léčit. Kořeny zubu tlačí zevnitř na oční jamku. Činčila začne slzet a v očích se objeví bílý hnis. Později je možné tvrdá místa pod očima nahmatat. Činčilka s přerostlými kořeny bohužel brzy zemře a proto se takové činčily nesmí používat v chovu.

Možné příčiny: nedostatek vápníku v období růstu, málo větviček, či jiného dřeva ke hlodání. Zub se zalomil nebo zalomený zub následně nesprávně dorostl (to se týká pouze předních řezáků, stoličky se nezalamují). Špatné postavení zubů nebo křivá sanice od narození - u stoliček to má za následek nerovnoměrné obrušování zubů a mohou na nich vznikat ostré hrany či trny. Vypadená stolička nebo vypadený hlodák. Nedostatek vitamínu C může zapříčinit uvolnění zubů a jejich vyklání. Nedostatek krmiva, u kterého je nutné žvýkání stoličkami, jako je například seno. Přemíra pamlsků a nesprávného krmiva, kdy činčila přestane úplně konzumovat seno. Zapíchlý předmět v tlamce nebo krku, který brání kousání či polykání. Jiná nemoc, která způsobí, že činčila nemůže uzavřít tlamku.

Léčba: Přerostlé zuby musí být ošetřeny veterinárním lékařem, který zkrátí přední zuby a případně zabrousí stoličky v inhalační anestézii. V domácím prostředí není možno činčilku ošetřit. Pokud se jedná o vrozenou vadu chrupu, návštěvy lékaře bude třeba pravidelně opakovat a to okolo jedné návštěvy za měsíc. Jedno broušení stoliček vychází zhruba na 2 tisíce Kč a proto je tato nemoc finančně náročná a pro činčilky navíc kvůli anestézii nebezpečná. Stále sledujte hmotnost svého zvířátka i když je naprosto v pořádku. Nemocná činčilka lze poznat nejlépe dle padání na váze. Chronické opakování problému může mít za následek úplné vyhladovění a vysílení vašeho zvířátka. Ve vážných případech může být lékařské ošetření velmi nákladné a pro činčilu velmi stresující. V takových případech je třeba uvažovat o případné euthanasii. Jedině vet. lékař zjistí příčinu přerostlých zubů a doporučí jak léčit.

Rekonvalescence po broušení: Při následném vrácení se s činčilou po broušení zubů od veterináře je potřeba činčilce podávat kapky proti bolesti, jelikož ji budou zuby velmi bolet a může kvůli tomu přestat jíst. Kapky se jmenují Meloxivet (apod.) a prodává je veterinář. Pro navození chuti a dokrmení činčilky než začne opět normálně jíst se podává RodiCare Akut (olejové bylinkové kapky do tlamky - 0,2ml/2x denně) a Rodicare instatnt (dokrmovací prášek naředit s vodou) a Rodicare basic (pelety). Peletky se dávají až činčilka sama jí.

Prevence: Dostatek dřevěné výbavy na hlodání. Neustálý přísun sena ke žvýkání. Dostatečný přísun kalcia v období růstu ve formě sépiových kostí nebo minerálů, ale pozor nesmí být přebytek, to má potom opačný účinek! Pravidelně několikrát do roka kontrolujte délku, barvu a postavení předních zubů. Stejně tak kontrolujte jestli činčilka nemá háčky na stoličkách vložením malíčku do tlamky činčilky a přejížděním po zubech (pozor, činčilka může kousnout). Jakýkoliv nesouměrný útvar je přerostlý zub. Stále kontrolujte váhu činčilky. Dostatečný přísun vitamínu C, je také důležitý. Někteří chovatelé doporučují dávat 1x týdně činčilám k pití do vody přírodní brusinkovou šťávu. Činčily se špatně rostlými zuby nepoužívejte k chovu.

Přerostlé hlodáky - mohou přerůst také kvůli nedostatečnému uzavření úst díky

přerostlým stoličkám a obráceně.

přerostlé zubní kořeny stoliček

Činčila nemocná se zuby sliní, jak se utírá packami, je celá mokrá, je apatická a rychle hubne:

Choroby dýchacích cest (respiratory)

K těmto problémům se přiřazuje zápal horních cest dýchacích (nachlazení), zápal plic, zápal pohrudnice nebo infekční rýma způsobená bakteriemi. Stejně jako u člověka se i v těchto případech jedná o stav, kdy se organizmus brání proti infekci dýchacích cest bakteriemi. Bakterie, které způsobující tyto problémy bývají nejčastěji streptokoky, stafylokoky, pseudomonas, pasteurella multocida (pasteurelóza), bordetella bronchiseptica (bordetelóza - kokobacil) (popsáno níže). Mnoho těchto bakterií běžně osidluje sliznice činčil a funguje jako přidružený patogen, tedy využívá příležitosti při oslabení imunity činčilky což může být například porod, nově narozené mládě, stres či jiná nemoc. Pokud mají činčilky k nemoci predispozici, pak onemocní a umírají mnohem rychleji. Tyto bakterie se přenášejí velice rychle kapénkami, tedy kýcháním. Zvířeti se rozmnoží ve sliznici nosu a krku a zamezí dýchání. Inkubační doba nemoci je 3-7dní. Všimnout si musíme zavčas dušnosti nebo výtoku z nosu jinak může být pozdě. Antibiotika zaberou až do 3 dnů a do té doby se činčilce může zahlenit nos i krk tak, že nebude schopná dýchat a zemře. Tyto bakterie můžou činčily i chytit od jiných druhů hlodavců nebo od králíků.

Dýchání může být poškozené cizím tělesem nebo se do dýchací trubice dostala tekutina při dokrmování.

Možné příčiny:

1. Transport nebo jiný druh stresu, stres ze změny okolního prostředí, klec se nachází ve vlhké a chladné místnosti, nebo v průvanu. Sliznice podrážděná prachem je k infekci náchylnější. Podestýlka je velice zanesená a zaprášená. Činčila se mohla nakazit od jiného zvířete.

2. Do plic se mohla dostat cizí látka či těleso (např. vdechnutí mléka při umělém vyživování mláďat pomocí kapátka).

Léčba:

1. Obvyklým postupem je podávání antibiotik, která předepsal veterinář dle vyšetření. Vyšetření se provádí stěrem ze sliznic a zjištěním druhu bakterie a na kterou látku není resistentní. Pro zápal plic se může použít Sumetrolin - širokospektrální antibiotikum, které ničí záněty v těle. Pro infekční rýmu je potřeba dodat doxycyklin, enrofloxacin, gentamicin, tetracyklin nebo colistin. Je potřeba přísun vitamínu C (nevylučují-li to antibiotika), jitrocelový sirup a samozřejmě probiotika pro obnovu střevní mikroflóry, kterou antibiotika zničí. Probiotika podáváme vždy až po antibiotikách, aby vznikla ve střevech opět vyhovující mikroflóra. Klec mějte v suchém a teplém prostředí, zamezte průvanu. Činčilka s dýchacími obtížemi nemůže jíst a rychle ztrácí na váze. Není možno ji dokrmovat, mohla by vdechnout tekutinu do plic, jelikož nemůže dýchat nosem, ale jen ústy. Musíme tedy začít s Glukopurem ve vodě a Rodicare Akut a později až může činčila polykat pokračujeme některou z dokrmovacích směsí. Plné uzdravení může trvat až 10 dní. Do té doby musíme váhu činčily hlídat a pokud nejí sama tak stále dokrmovat.

2. Cizí látku činčila popřípadě vykašle a dále není potřebná léčba. Pokud se tekutina dostane do plic, může zvíře zemřít. Cizí těleso je potřeba odstranit co nejdříve u veterináře.

Prevence: Zbytečně činčilu nepřevážejte a nestresujte. Zabraňte přenosu infekce od ostatních jedinců karanténou. Udržujte čistou klec, zbytečně nevětrejte při příchodu chladného počasí a neseznamujte činčilu se zvířaty od kterých by mohla něco chytit.

pokud má činčila dýchací problémy, vidíte ji s otevřenými ústy a sípáním

nebo mokrým nosem a frkáním, někdy i s mokrýma očima

Bordetelóza, Pasteurelóza

Bordetella bronchiseptica a Pasteurella multocida jsou bakterie vyskytující se běžně v nosních dutinách činčil. Bordetelóza je časté onemocnění psů, koček, prasat, koní, králíků, morčat, osmáků, činčil a křečků. U psů se projevuje jako psincový kašel, u činčil a ostatních hlodavců, králíků a koček jako nakažlivá (morová) rýma. U hlodavců a králíků končí vždy zápalem plic, zánětem průdušnice a smrtí. Tyto bakterie jsou naprosto běžně v nosních dutinách savců. Přemnoží se pouze při špatných životních podmínkách, špatné stravě, stresu nebo se zvíře nakazí od jiného nemocného zvířete či z infikované podestýlky nebo krmiva. Ve vnějším prostředí přežívají 10 dní, v půdě až 6 týdnů, v tekutinách 8 týdnů, ve stojatých vodách 3 týdny. Pasteurelóza je onemocnění způsobující hnisavé záněty v těle. Přenese se pouze z činčily na činčilu nebo z jiného hlodavce či králíka. Obě likvidují všechny desinfekční prostředky a vyšší teploty. Pasteurelózu i UV záření. Proto se u králíků venkovní kotce vypalovaly nebo vymývaly desinfekcí. U bytových klecí stačí vymytí desinfekcí. Bakterie se v dýchacích cestách přichytí a tím způsobí nadprodukci hlenu. Je obklopena pouzdrem takže ji bílé krvinky nedokáží zničit. Tvoří také toxiny, které poškozují sliznici. Hlen zahltí celé dýchací ústrojí a činčila musí dýchat ústy. Nemůže tedy žrát ani pít, pak již ani přijímat tekuté léky. Buďto pak pojde hladem a žízní nebo se zadusí hlenem či zemře z horečky na zápal plic. Pokud se začne s léčbou včas je možné některá zvířata zachránit.

Symptomy: činčile začne téct z nosu, utírá si ho packami, tedy má mokré packy, hlen u nosu je průhledný až bílý. Později slyšíme jak činčila frká a kýchá. V dalším stádiu má činčila již nos plně zahleněný, dýchá ústy a je slyšet chrčení z nosu. Bez léčby činčila sedí dole v kleci, těžce dýchá, má zavřené oči, horečku, je schoulená a odmítá potravu. Zemřít může do 72 hodin. Nejčastější příčinou bývají špatně čištěné ubikace s vysokým procentem čpavku v prostředí a s tím související i velké množství činčil v jedné malé ubikaci. Nemoc propuká nejčastěji v zimě, kdy jsou ubikace činčil špatně větrané.

Léčba: Ihned při prvním výtoku z nosu odneseme činčilu k veterináři, aby udělal stěr z nosu a zjistil o jakou bakterii se popř. jedná. Veterinář nám předepíše antibiotika - např. Doxygal (doxycyklin) a my dále podporujeme růst dobrých bakterií ve střevech probiotiky. Doxygal se dávkuje dle váhy činčily. Léčíme vždy min. 10dní a nebo do vymizení příznaků jinak činčila onemocní znovu či zemře. Léčíme všechny činčily najednou a nejlépe i všechny další hlodavce. Po kontaktu či krmení nemocných si vždy umejeme ruce vodou a mýdlem. Oddělíme krmivo i předměty k nabírání pro nemocné. Styk jakéhokoliv předmětu od nemocných může nakazit zdravé činčily. Pokud se nám podaří činčily zachránit, po vyléčení se mohou zdravé činčily zařadit dále do chovu. Tato nemoc je velice nakažlivá a nebezpečná, protože smrt přichází velice rychle. Po léčbě musíme celou ubikaci i hračky omýt a ošetřit desinfekcí Virkonem S nebo jinou účinou desinfekcí.

Prevence: nově pořízené činčilky ponechat v karanténě. Pokud u činčilky zjistíme mokrý nos nebo výtok z nosu, ihned odneseme činčilu k veterináři. Ubikace udržujeme v čistotě a místnost dobře větranou i v zimě. Nemocné činčily ihned oddělíme.

Kožní záněty, plíseň srsti, ztráta srsti (Dermatomykózy, trichofytóza )

Nejčastěji bývají způsobeny zvířecí parazitickou houbou/plísní (Ringworm) rodu trichophyton mentagrophytes nebo microsporum genus apod. Pozor některé plísně mohou být přenosné na člověka, či na jiné domácí mazlíčky! Plíseň způsobuje charakteristická kruhová místa výskytu a proto jsou dobře rozeznatelná od ostatních nemocí.

Symptomy:

1. Činčila ztrácí srst nejdříve v okolí nosu, očí a v okolí pohlavních orgánů, zádech, později na ostatních částech těla. Kůže je na místech kde činčila ztratila srst zanícená, objevují se na ní šupinky, či strupy, nebo je pouze holá a načervenalá, v některých místech je pouze zkrácená.

2. Činčile chybí velký trs srsti a kůže je světle růžová.

Možné příčiny:

1. Činčila je chována v nehygienickém, nebo vlhkém prostředí, dostala se do styku s nakaženým jedincem, nebo se infekce dostala do koupacího písku.

2. Činčilu něco chytilo za srst a ta ji svým přirozeným chováním pustila. V přírodě se činčila výpadům predátorů brání tím, že uvolní chomáč srsti. Když se ji tedy snaží predátor chytit, zakousne se do srsti, srst povolí, predátorovi zůstane v tlamě pouze srst a činčila unikne.

Léčba:

1. Zvíře oddělte od ostatních, protože se nemoc může přenášet, nebo popřípadě přelečte všechna zvířata v kleci. Při méně vážných případech po čase plíseň zpravidla zmizí samovolně. Při horších případech kdy se plíseň začne rozlézat se používají antifungicidní přípravek přidaný do koupacího písku. Je nejúčinější. Je to práškový přípravek s názvem Fungistop (sirný prášek). Fungistop se po jedné kávové lžičce nasype do koupacího písku a zamíchá se do něj. Činčila se pravidelným koupáním sama vyléčí. Nebo je možno vsypat prášek rovnou na postižené místo, rozetřít a vyčesat a k tomu i nasypat do písku. Léčba je pak rychlejší a účinější. Fungistop je vyzkoušen na většině druzích hlodavců kde rychle pomáhá jako jsou křečci, myši, potkani, pískomové, osmáci, morčata i králíci. Kde sehnat tento prášek naleznete v sekci LÉKÁRNIČKA.

2. Pokud nemáme po ruce Fungistop, v lékárnách je také možno zakoupit antifungicidní mazací přípravky proti plísním jako je Lamisil, Clotrimazol, Imazol, Canesten, Candibene či spray PEO, který obsahuje účinnou látku tolnaftát. Mast se vetře na postižené místo. Nejsou ale tak účinné jako Fungistop.

3. Pokud nemáte po ruce žádný tento přípravek, zkuste homeopatickou léčbu. Místo potřete 100% tea tree olejem 2x až 3x denně nebo aplikujte extrakt ze semínek grepu, který má antifungicidní účinky či rozdrťte stroužek česneku smíchejte s trochou olivového oleje a naneste na postižené místo vatovým tamponem a nechte působit či potřete kapkou vinného octa.

4. V lékárně doporučují použít "Chytrou houbu" - Ecosin, což je biologická tabletová přísada do vody, která se aplikuje postřikem na postižené místo nebo u činčil nanesení tamponem. U činčil bych Ecosin raděj nepoužívala omýváním kvůli vlhkosti, aby činčila nenachladla. Účinkuje ale také dobře.

Písek po dobu vlhké léčby odstraňte, aby se na místo léčby nenalepil. Činčilu nechte vykoupat v písku vždy před aplikací. Fungistop se přidává do písku tedy při léčbě Fungistopem písek zůstává.

Pokud léčba zabere, po několika dnech začne činčilce srst opět narůstat a kůže přestane být zarudlá. Srst bude ale kompletně zarůstat několik týdnů. 

5. Pokud si činčila vytrhne srst nemusíte se obávat. To se činčilce v přírodě stává běžně. Držte hlavně činčilu v teple, aby nenachladla a přidávejte do krmiva více Biotinu, aby činčilce rychle narostla srst nová.

Prevence: Pravidelné koupání v kvalitním písku. Chovejte činčilu v suché, čisté a dobře větrané místnosti. Pečlivě vyměňujte podestýlku. Mokrou podestýlku ihned odstraňte.

trichophyton mentagrophytes způsobující plíseň

   Při plísni nacházíme na různých částech těla holá místa bez srsti či se zkrácenou či vypadávající srstí.

Srst vypadená po zachycení:

Vytrhávání a vypadávání srsti (Alopecie)

Činčila vytrhává svoje vlastní chlupy, nebo je trhá jiné činčile. Pokud máte několik činčil pohromadě, je třeba zjistit, která z rodiny je agresivní a tu z rodiny vyřadit. Činčile může srst vypadávat také samovolně, protože činčily mají schopnost "pouštět" srst, pokud jsou napadeny dravcem, bojují mezi sebou, nebo pokud je něco vyleká. Je to jejich přirozená obranná reakce.

Symptomy: Činčila má na těle stopy po vytrhané nebo vypadané srsti. Pokud je na různých místech po těle, ale hlavně v oblasti boků viditelná kůže a při pozorování vidíte činčilu srst vykusovat, jedná se o zlozvyk. Je-li kůže viditelná ve velikosti pětikoruny, či je zarudlá, či zanícená, jedná se o plísňové onemocnění.

Možné příčiny: Může to být zlozvyk, který se ale těžko odvyká.  Ale může to být také způsobeno nudou, či stresem z nedostatku pohybu a malého prostoru v kleci. Také to může být způsobeno stravou (porucha vstřebávání aminokyselin s obsahem síry). Další příčinou mohou být hormonální změny. S vypadáváním srsti se lze také setkat u velmi starých jedinců.

Léčba: Odstranit možné příčiny stresu. Na krátkou dobu je možno použít límec ve tvaru trychtýře, který zabrání činčile okusovat si srst (podobný se dává psům, aby si nepřetrhali stehy po chirurgickém zákroku). Pokud si činčily vytrhávají srst navzájem, je třeba je oddělit na dobu, než s tímto zlozvykem přestanou a zkusit je znovu navzájem sbližovat. Zlozvyk je bohužel dědičný a činčily s tímto zlozvykem by se měly vyřadit z chovu.

Prevence: Respektovat přirozený denní režim činčil, vyvarovat se nadměrného hluku a činností, které jím působí stres. Poskytněte jí dostatečně velkou voliéru a poskytněte jí dostatek zábavy. Nepoužívejte činčily co si vykusují srst v chovu.

Vykusování srsti je také nemoc.

Prstence ze srsti na samčích pohlavních orgánech

Pokud se vytvoří kolem samčích genitálií prstenec z chlupů, je třeba jej opatrně odstranit.

Symptomy: Sameček si neustále snaží čistit genitálie, má je zarudlé, mohou být oteklé. Sameček nemůže vtáhnout pohlavní orgán zpět.

Možné příčiny: Tento problém může vzniknout na základě nedostatečné "osobní hygieny" činčiláka.

Léčba: Prstenec je třeba opatrně odstranit pomocí pinzety, je při tom třeba samečka dobře držet. Pokud nelze sundat pinzetou, je potřeba prstenec rostřihnout nůžkami na nehty. Musí se ale dávat dobrý pozor, aby jsme samečkovi nezpůsobili poranění. Pokud je penis zasunutý v kožním vaku, je třeba samečka přimět jej vysunout. Pokud sameček nemůže vtáhnout pohlavní orgán zpět do vaku, je třeba jej potřít mastí (např. framikoinovou) a jemně jej vsunout zpět. Může to trvat několik dní, než bude sameček opět "ve formě". V některých případech je třeba použít límec ve tvaru trychtýře a upevnit jej samečkovi kolem krku. Samečka nenechávejte v tomto stavu v přítomnosti samiček.

Prevence: Pravidelně samečka kontrolujte. Všímejte si, zda si nadměrně neolizuje genitálie.

                                                                         prstenec z chlupů je potřeba ručně odstranit

Vodnaté oči, oční zánět

Pokud činčila slzí, může to být průvodním znakem zdravotních problémů - nachlazení, zánět v oku po vniknutí nějakého předmětu, nebo přerostlé zubní kořeny, které tlačí na slzný kanálek. Může to být i špatná cirkulace vzduchu.

Symptomy: činčila slzí, srst kolem očí je vlhká a slepená, nebo chybí. Činčila má oko nateklé a přivírá ho. Pokud se zanítí je pod víčky bílý hnis.

Léčba: Několik dní nenechat činčilu koupat se v písku. Oči je možno omývat odvarem z heřmánku nebo borovou vodou. Pokud má činčila oko zavřené, musíme ho pomaličku otevřít. Pokud je v oku hnis, musíme hnis vytřít kapesníčkem a potom teprve oko prokapat. Veterinární lékař vám předepíše oční kapky Maxitrol a antibiotickou mast opthalmo - framikoin. Pro rychlé ošetření se používají opthalmo - septonex kapky či mast na noc, které se dají sehnat běžně v lékárně.

pokud se činčilce tvoří v oku bílá tekutina, znamená to přerostlé zubní kořeny, díky kterým se zablokuje slzný kanálek, tvoří více bílých krvinek, což způsobí bílý výtok

Pokud má činčila šedou oční čočku, znamená to zákal čočky. Ten se bohužel neléčí a činčilka postupem času oslepne. Děje se to hlavně u starších jedinců. Příčinou může být cukrovka nebo infekce.

Uši (Otitis externa)

Při silném znečistění může vzniknout zánět vnějšího zvukovodu.

Symptomy: Zvířata si škrábou uši nebo otírají hlavu o podlahu. V těžkých případech drží hlavu nakřivo. Ze zvukovodu vytéká nahnědlý hnis, který může způsobit zánět okolní kůže. Díky výtoku můžeme vyloučit zánět středního ucha.

Léčba: Postižený zvukovod je třeba pořádně vyčistit smotkem vaty.
V žádném případe se nesmí používat přípravky obsahující alkohol, které Ize koupit jako takzvané »léky na čistění uší«, aby nepoškodily již tak dost narušený epitel zvukovodu. Po důkladném vyčištění zvukovodu se pomocí smotku vaty aplikuje zinková mast s rybím tukem Zincojecol. Veterinář provede rentgen a nasadí léky.

                                                          pokud si činčilka škrábe uši, musí se vnitřek ucha lehce vyčistit

Na rentgenu vidíme na pravé straně tmavé místo se zánětem zvukovodu

Zlomeniny nohou a ocasu (Fraktury)

Symptomy: Činčilka kulhá, či vůbec nemůže chodit. Špička ocásku je zkřivená nebo má někde na ocásku či noze činčila hrčku

Možné příčiny: Zaklíněná nožička či ocásek v nějakém nevhodném předmětu, či pád z velké výšky.

Léčba: Zajděte ihned k veterináři, který provede operaci, většinou úspěšně nebo alespoň vloží dlahu. Čím dříve se k lékaři dostanete, tím lépe. Při pozdním příchodu hrozí, že bude muset být končetina amputována. I tak činčilka celkem dobře zvládá další život bez končetiny a není potřeba ji utrácet.

Prevence: pokud máme pro činčilu vysokou klec, je potřeba ji mít rozdělenou policemi, aby činčila nemohla padnout z výšky. Do klece nedáváme vybavení, keré může zapříčinit zlomeniny jako je seníček "koule" do které si může činčilka zaklínit nožičku při odrazu od ní.

                                                                                                 zlomenina packy

rentgenový snímek zlomeniny nohy

inhalační narkóza:

Suchá kůže

Symptomy: kůže na uších či packách, která je bez srsti začne červenat a odlupovat se

Možné příčiny: Činčily díky husté srsti ve které se neudrží žádný roztoč, nemohou mít jako příčinu roztoče. Příčinou jsou nejčastěji přetopené byty v zimním období nebo příliš častá koupel v písku či nedostatek vitamínu B.

Léčba: suchá kůže se musí namazat mastí, která zvlhčí kůži - nejlepší je mast, která se používá na vemena krav. Tu doporučí veterinář. Je možno použít kalciovou mast.

Otlaky na zadních nohou, zánět nohou (Pododermatitis, Bumblefoot)

Symptomy: kůže na spodní straně nohou je napuchlá, červená, suchá, odlupující se, krvavá. Může se vyskytnout zánět díky infekci.

Možné příčiny: nadměrný tlak na chodidla a poranení kůže. Způsobovat to může vyšší váha činčily (i okolo vysoké březosti) kdy je tělem na končetinvy vyvíjen vyšší tlak. Taktéž příliš tvrdá podestýlka či tvrdý nebo drátěný podklad po kterém se činčila pohybuje. Situace je častá v příliš malé kleci bez možnosti proběhnout se po jiném podkladu nebo chybějící poličky na kterých by mohla činčila odpočívat. Ze špinavé podestýlky pak chytne činčila do nohou zánět. Chozením po moči a fekáliích se infekce stále rozvíjí. Neléčený bakteriální zánět může zničit i kosti, šlachy a svaly. Častěji se objevuje při vyšších venkovních teplotách.

Léčba: činčilce je potřeba poskytnout měkčí podestýlku jako jsou jemné hobliny nebo konopná podestýlka či přidejte fleece na police. Je potřeba odstranit hrany, přes které činčilka musí chodit jako např. koupelna - akvárium. Poskytnout činčilce měkké hamaky. Je potřeba, aby se činčila více hýbala a prokrvovala postiženou končetinu. Není od věci ani masáž nohou na prokrvení. Ideální je navštívit veterináře který udělá stěr a zjistí tak druh bakterie a určí léčbu. Při zánětu se vytvoří pod tvrdou kůží hnis a ten je potřeba vymačkat a do vymačkaného místa je potřeba proplachovat roztokem betadiny stříkačkou. Také je potřeba mazat Ichtoxylem neboli černou mastí, která vytáhne zánět z těla. Také se dává léčivá mast Dermazin obsahující Silver Sulfadiazin, která je i na popáleniny a hojí je. Nanese se nejlépe na tampon, přiloží na ránu a obváže obvazem. Je možné dávat na nohy zábaly ve formě solných roztoků nebo roztoků s vinným octem, koloidním stříbrem nebo Chlorhexidinem v poměru 1%. Pokud léčba nepomáhá, jsou potřeba antibiotika - Sumetrolim apod. (širokospektrální antibiotika podávaná do úst) - doporučí veterinář. Pokud se zánět neléčí, hrozí amputace.

Absces / Zánět

Symptomy: bulky na různých částech těla, které mohou postupem času puknout a zanítit se nebo tmavá krvavá místa - zánět pod kůží. Poznáme je tak, že jdou zmáčknout a vyrostou za pár hodin či den. Nádory rostou pomalu v řádech týdnů a jsou na omak tvrdší a jakoby volné v kůži.

Možné příčiny: činčila se někde píchla o ostrý předmět nebo ji pokousala jiná činčila a zanítilo se jí místo vpichu či kousance. V rance zůstala špína či tříska, která způsobí taktéž zánět.

Léčba: záněty se léčí antibiotiky od veterináře. U činčil se antibiotika vpichují do volné kůže za krkem, ne do zadečku jako u jiných zvířat! Nebo se podávají vnitřně přímo do tlamky. Nejúčinnější jsou širokospektrální antibiotika Sumetrolim podávaná do tlamky. Pro jednu dospělou činčilu se dává asi 0,2ml růžového tekutého léku do stříkačky. Hodně zvětšený absces se musí rozříznout skalpelem nebo odlamovacím nožem až to vypadá, že už by sám mohl prasknout. Vyteče bílá až žlutá tekutina - hnis (pozor velmi zapáchá). Ten se musí všechen vymačkat i s krví a do vzniklé dírky se musí vstříknout roztok Betadiny s vodou 1 : 10 a opět vymačkat. Ta místo desinfikuje a zapříčiní, že se místo znovu nezanítí. To musíme opakovat 2-3 dny (vymačkání, výplach). Na závěr vždy místo potřeme černou mastí (Ichtoxyl), která umí postupně vytáhnout z těla jak zánět, tak i drobné zapíchnuté předměty.

Otrava

Symptomy: Činčila je apatická, leží na boku a třese se nebo škube nohama či tělem. Špatně dýchá, má těžký průjem.

Možné příčiny: Otrávit se činčila může pozřením jedovaté rostliny nebo čistícím či jiným chemickým prostředkem a také olověnými barvami.

Léčba: nejdříve zjistěte co činčila pozřela. Pokud pozřela jedovatou rostlinu, nemůžeme u činčily vyvolat zvracení a proto je nutné činčilu jako první pomoc ihned začít prolévat vodou. Vezmeme stříkačku bez jehly, naplníme vodou a nutíme činčilu co nejvíce pít. Podáváme i tekutou stravu stříkačkou (Rodicare, Supreme Recovery), aby jsme dostali do činčily ještě více vody. Podáváme pomalu, abysme činčilku nezadusili. Do tekuté stravy přidáváme nadrcené černé uhlí v dávce 1g na 1kg váhy činčily, které zabrání vstřebání toxických látek. Přidáváme také probiotika, která pomohou udržet správné prostředí ve střevech. A určitě přidáváme Rodicare Akut, který je detoxiční a plný bylinek. Proléváme vodou tak dlouho, dokud se činčilka nevzpamatuje a nepostaví se sama na nohy. Klidně celý den i noc. Pokud činčilka přežije než navštívíte veterináře, je naděje na uzdravení.

Otrava se může projevit také krví ve stolici nebo v moči. V tomto případě je nutná hospitalizace na veterině s vyšetřením krve.

Pokud činčila žere, musí mít hlavně seno a dále můžeme podat sušený koriandr, petržel, mrkvovou nať, pampeliškové listy. Nesmí dostávat žádné ovoce, zrní, nebo pamlsky.

Prevence: Pokud máte doma jedovaté rostliny nebo čistící prostředky či kosmetiku, zabraňte činčile přístupu k nim. Pokud vyrábíte nebo kupujete klec, nepoužívejte materiály s příměsí olova.

Záchvaty, křeče, šok

Obvykle se objeví následně po jídle nebo po nějaké aktivitě. Jde o nezvyklý třas zvířete, kroucení se, upadání do nevnímavosti a netečnosti.

Symptomy: Svalový třes, svalové stahy, kroucení se, padání uší, cukání fousků, dočasná neschopnost pohybu, popřípadě apatie, velice rychlé dýchání, nebo naopak velmi utlumené až nehybný stav.

Možné příčiny: Nedostatek glukózy, nedostatek vit.B, akutní kolika, neurologický problém, neodborné zacházení, stres z hluku, stres z honění činčily, stres z jiné činčily, nedostatek vápníku (častý výskyt u samiček následně po vrhu), porucha krevního oběhu, následek úrazu hlavy, zánět zvukovodu, přehřátí či jiné fyzické vyčerpání, které způsobí poruchu metabolismu - teplota v místnosti přesahuje 30°C. Přerůstání kořenů zubů do lebky, které následné způsobí neurologiské problémy tlačením na mozek.

Léčba nejčastějších příčin:

Nedostatek glukózy (cukrovka) - Činčily mají složitější energetický tělní a trávicí systém než lidé. Proto také požírají své vlastní bobky. Nejde tedy jen o nedostatek cukru v krvi, ale také o nedostatek mastných kyselin. Pokud dojde k akutnímu nedostatku, projeví se nedostatek v krvi u činčily záchvatem. Činčily, které jsou krmené velmi kalorickou stravou, tedy obilnou nebo mají přemíru krmiva ze kterého si vybírají pouze stravu co jim chutná jsou náchylnější k takovýmto nemocem. Z přírody jsou činčily "trávožrouti".  Ne "semenožrouti". Tedy jsou stejně jako osmáci více náchylní k cukrovce. Ta se navíc dědí, proto i činčilky dobře krmené mohou mít cukrovku. Jsou to velmi štíhlí tvorové a vydávají přemíru energie při skocích a běhu. Proto jim dojde cukr a kyseliny v krvi velice rychle. Co tedy můžeme udělat? Činčilce zkrátíme dobu aktivity a snížíme ji klidnější zábavou. Krmivo by mělo obsahovat hlavně seno a granule (všechny stejné) s vysokým procentem vlákniny, aby si činčila nemohla vybírat jen oblíbené kousky. Cukernaté pamlsky a ovoce se musí snížit na méně než 6% za den. Pokud přijde záchvat tedy svalová křeč, pak zkuste činčilce rychle podat maličko vody s glukopurem, ale pozor na to, aby se tím nedusila. Stačí alespoň potřít pusinku. Můžete i rychle dát kousek sladkého ovoce pokud víte, že se záchvat blíží. Tím rychle vyvážíte nedostatek cukru v krvi stejně jako u cukrovkáře člověka. Jinak ale taková činčila nesmí cukernatou stravu jíst. Osmáci tak trpí na cukrovku, že je chovatelé ovocem vůbec nekrmí. Krmí pouze senem, nesladkou zeleninou a bylinkami. Při křeči se činčile zahřeje organismus a proto nechte činčilku v klidu vychladnout bez slunce a tepla. Pokud budete dodržovat správnou dietu, nemusí se záchvat už nikdy objevit. Veterinář by měl v akutním případě podat injekci s vitamínem B, kalciem a glukózou (do kůže za krkem).

Pro lepší nastartování funkce organismu a trávení můžete použít dále probiotika s těmito bakteriemi: Bacillus coagulans - bakterie, která pomáhá i tam kde jiné ne, Enterococcus faecium, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus plantarium, Lactobacillus bulgaricus. 

Přehřátí - činčila je apatická a rychle či naopak utlumeně dýchá. Je nutno činčilu co nejrychleji zchladit. Vezměte kostky ledu do útěrky a vložte do klece blízko činčily. Netisknete led v útěrce ovšem k činčile, mohla by nachladnout. Led v útěrce ochladí vzduch okolo činčily a té se uleví. V tomto případě můžete polít činčilu vlažnou vodou. Nikdy ne studeno, protože to by způsovilu šok a smrt. Pomůže i chladící dečka z lékárničky. Často případy přehřátí končí smrtí.

Šok - se může činčilám přivodit různým způsobem. Může ho způsobit jiná činčila pokud se seznamují naráz a ta ji honí a doráží na ni. Může se přivodit neustálým stresem z přemíry světla, hluku z pračky, vysavače, hrajících si dětí nebo honěním od kočky, psa nebo dětí. Činčila leží a velice zrachleně dýchá. Někdy je šok tak velký, že činčila zemře.

Neurologický problém (epilepsie) - Neurologický problém nemusí být vždy epilepsie. Může to být nádor tlačící na mozek, můžou to být přerůstající kořeny zubů tlačící na mozek nebo i jiné problémy ovlivňující mozkovou činnost. Bohužel to jsou skoro vše neléčitelné nemoci a činčilka se se záchvaty musí potýkat do konce života. U epileptických záchvatů je zvíře úplně paralyzováno. Může si překousnout jazyk, zuřivě kope nohama, zatíná prsty, skáče po místnosti a vůbec nevnímá. Většinou má oči v sloup a velmi rychle dýchá. Po záchvatu jsou zmatení a vyčerpaní.

Prevence: Zdravá dietní vyvážená strava obohacená o laktobacily. Malé množství pamlsků nejlépe málo cukernatých. Při vyšších teplotách v místnosti dávejte činčile do klece mramorovou destičku, nebo obyčejnou kachličku, na které se může zchladit. Klece nesmí stát na přímém slunci, ani jejich část a to ani když jsou celodřevěné. Rychle se rozpálí a uvnitř je nedýchatelno. Nikdy nechováme činčily v půdních bytech kde teplota vystoupá nad 30st. C. V přírodě se činčila před těmito vražednými teplotami schovává ve skále, kde je teplota až o několik stupňů nižší než venku.  Ke správnému fungování organismu pomůže i vhodná klec, kde má činčila dostatek pohybu, příležitost udržovat si dobrou kondici, dostatek stínu a klidu. Gravidním samičkám zajistěte zvýšený přísun vápníku, vitamínu B a vitamínu C. Nikdy březím samičkám nepřilepšujeme cukernatou stravou. Postižené jedince je vhodné uložit na klidné a tmavé místo. Pokud činčila takovými stavy trpí běžně, je velice možné, že je toto onemocnění dědičné a proto by se takovéto činčily neměly využívat v chovu. Přerůstání kořenů se pozná dle rentgenu a nedá se léčit. Zánět zvukovodu, koliku, úrazy a neurologické problémy léčí veterinář.

Nedostatek glukózy. Činčila se zastaví, zpomalí a začne se pomaloučku celá protahovat nebo dělá pomalé pohyby. Jakmile se hladina cukru v krvi vyrovná, opět začne normálně fungovat. Tyto záchvaty trvají jen pár chvil. Popisky prvních dvou videí říkají něco jiného. Jde ovšem opravdu o nedostatek glukózy.

Glykemický záchvat u člověka. Na videu vidíme jak při záchvatu člověk háže rukama a nevnímá. Po dodání cukru do krve je dezorientovaný a zesláblý.

Video s činčilkou s šokem po tom co ji poprala jiná činčila. Popisek videa píše něco jiného, ale množství vytrhaných chlupů a trhlina před uchem a v uchu dokazuje šok ze rvačky:

Neurologický záchvat u činčily. Činčila dostala záchvat, spadla z poličky a dole už se nemohla hnout. Měla svalové stahy - kopání nohou a natahování nohou dopředu v křeči. Pravé epileptické záchvaty trvají dlouho a provází je vysoce těkavé pohyby. Tento problém vůbec nemusí být kvůli epilepsii. Z tohoto důvodu jsem zde vložila epileptické záchvaty u psa a kočky pro srovnání.

Pro srovnání záchvat u kočky a psa:

Srdeční vady

Odborníci uvádějí, že až 30% činčil může trpět drobnými srdečními vadami. Mohou se vyskytovat u mláďat a později v dospělosti mohou vymizet. Činčily trpí na srdeční šelest, která je způsobena slabým srdečním svalem. Krev se částečně vrací zpět a není dostatečně vytlačována vpřed.

Symptomy: Činčila mívá náhlá období "slabosti".

Léčba: Pokud veterinář objeví u vaší činčily srdeční vadu, přidávejte činčile vitamín C a vápník.

Prevence: Dostatek vitamínu C. Ten působí jako antioxidant a pomáhá posílit srdce. Nedávejte činčile sladké ovoce a olejnatá semena. Běhání na kolotoči může činčile také pomoci posílit srdeční sval.

Poruchy při porodu

U činčil se nejčastěji vyskytují různé problémy při porodu.

Symptomy: Březí činčila ve vysokém stupni březosti je apatická, nekomunikativní, nebere si potravu, sedí neustále na jednom místě, snaží se vyvolat porod tlačením. Sedí sklesle a nebo leží na boku.

Možné příčiny: Příčinou mohou být příliš velké plody, plody nacházející se pouze na jedné straně v děloze samičky, nekróza v těle samičky, letální faktor, porody po 3 měsících - tedy ihned po sobě, nebo připuštění samičky v moc mladém věku. Pokud se plody vyskytují pouze na jedné straně, nebo jsou příliš velké, samice není schopna mláďata porodit.

Léčba: Chybné polohy plodů, nebo velké plody Ize diagnostikovat rentgenologicky. Pokud přetrvává apatie u samice a stále se nerodí mláďata, je nutné ihned vyhledat veterináře specializovaného na porody drobných savců. Veterinář provede císařský řez. S tímto je ovšem spojena i kastrace samice. Pokud je v těle činčily nekróza, je potřeba ihned nekrotickou část vyoperovat. Často ovšem pro samičky bývá pozdě, jelikož se často nekróza utvoří ještě před porodem. Letální faktor je faktor kdy mládě není schopno života díky nefunkčním některým funkcím důležitým k životu. Tento faktor se nalézá v genech bílých činčil a v genech činčil se znaky velveta. U každé této mutace se ale vyskytují na jiném lokusu a proto se mohou křížit bílé činčily s velvety, ale ne bílá x bílá či velvet x velvet. U bílých činčil se nejčastěji stane, že mládě zemře ihned po porodu nebo ještě v těle matky a ta jej buďto porodí mrtvé nebo vlivem nekrózy tělíčka v těle matky zmírá i matka. U velvetů samice často plody potrácejí, tedy narodí se předčasně mrtvé. Toto se může dít i u neletálních činčil právě vlivem ostatních příčin.

zde porozená siamská dvojčata přirostlá bříšky, která matka nemohla vytlačit kvůli velikosti plodu. Mláďata nepřežila.

Náhlá smrt

Pokud činčilku najdete nehybnou, už bohužel pro ni nic udělat nemůžete. Na zákroky lékaře je většinou již pozdě, protože činčilky špatně snáší narkózu. U činčil se používá pouze narkóza inhalační.

Možné příčiny: Pokud má činčilka nafouklé bříško, je smrt způsobena náhlou změnou nevhodného krmiva (například podávání kalorické směsi), nebo zkonzumováním mokrého zeleného krmiva, dále by to mohla být otrava, pád z velké výšky, či slabé srdíčko.

Prevence: Stále činčilku mít při pouštění pod kontrolou a hlídat ji, aby nesnědla něco špatného, nekousala kabely vedoucí elektřinu, či nespadla z velké výšky.

autor článku:

Betty Veselá

Chovatelská stanice Mazlíčci z Brna

bývalá předsedkyně Českého činčilího klubu