Co na okus

Lidi si myslí, že si hlodavci obrušují zuby o tvrdý chléb. To není pravda. Chléb sice ukousnou hlodáky, ale v puse se chléb rozmělní na kaši ta zuby spíše špiní než čistí. Hlavně stoličky, které mají vzadu v puse. Stoličky si hlodavci obrušují o sebe a to při žvýkání sena. Hlodáky si obrušují o dřevo.

Činčilky potřebují tedy ve své kleci dřevnaté věci na okusování a tím jsou :

- dřevěné police, domečky, mosty nebo dřevěné okusovací hračky. Dřevěné police a hračky jsou převážně vyráběny ze smrku a borovice. Větvové hračky z lísky. Police (dřevo) seženete v obchodech pro kutily, hračky v Pet shopech.

- velké větve ovocných nejedovatých stromů nejlépe jablečné, protože ty jim nejvíce chutnají. Ty se nedají koupit. Musíte je sehnat u někoho v sadě.

větve v kleci (výbava je malá - pro osmáky):

Bezpečné dřeviny pro činčily:

(větve musí být suché bez zelných částí, čerstvé se dají použít pouze z uschlého stromu tedy polosuché, zbavené smůly, bez plísně a mechu)

- ovocné dřevo - jak stromy tak keře - jabloň, hrušeň, planika (arbutus), dřín, vinná réva, hloh, kiwi, moruše, kdouloň, malina, ostružina, borůvka, trnka, jeřabina.

(Peckoviny jako broskev, meruňka apod. obsahují kyanogenní glykosidy, které se při konzumaci přeměňují na kyanid, který je jedovatý, činčilám způsobuje průjem a při větší konzumaci může způsobit vážné  zdravotní problémy. Proto toto dřevo činčilám nedáváme. Stejně tak dřevo z citrusovníků je pro činičily jedovaté).

- dřevo z listnatých i jehličnatých stromů - z lípy, jilmu, jasanu, lísky, břízy, topolu, habru, olše, osiky, smrku a borovice, (bez kůry, smůly a jehličí), vrby, černého bezu (bez bobulí a zelených částí), bambusu.

- dále růže (bez zelených částí), magnólie, juka, kaktus cholla a také se může dát kokosový ořech (skořápka) a skořápky z vlašských ořechů.

Všechno dřevo musí být umyté a dobře osušené pokud nevíme jestli nebylo ošetřené proti parazitům.

Čerstvé větve:

- pouze z ovocných stromů.

Jak připravit čerstvě uříznuté větve pro činčily:

Větve ponoříme do teplé vody a očistíme kartáčem mech. Potom ponoříme větve do čisté vody a vaříme zhruba 15-20 minut od doby kdy začne voda vřít. Po uvaření máčíme ve studené vodě a až se budou dát chytit osušíme je ručníkem. Potom vyskládáme větve na plech a při nižší teplotě větve sušíme v troubě asi na 100 stupňů C dokud nejsou úplně proschlé. Při sušení větvemi otáčíme alespoň každou půl hodinu. Stále sledujeme jestli náhodou nějaká nechytila. Po usušení vytáhneme z trouby a necháme schládnout na plechu.

V dnešní době seženeme ve specializovaných obchodech i spoustu krásných okusovacích hraček pro činčily (či pro ptáky). Pokud jsou barveny, jsou barveny potravinářskými barvami a nejsou nebezpečné. Jsou ze dřeva, sušených vrbových proutků, kokosového ořechu, sušených kukuřičných obalů klasů, lufy, sušených palmových listů, sušeného konopí, korku, sena nebo sisálu. Můžeme dát činčilce na okousání i dřívko z nanuku, pochopitelně opláchnuté a usušené. Můžeme dát i borové šišky (bez smůly). 

borová šiška:

bambus:

tunel z vrbového proutí se senem:

tunel z břízy s bylinkami

dřevěné hračky:

dřevěná hračka s kokosovým ořechem a mušlemi:

dřevěná hračka, barvená potr. barvami

Hračka z kukuřičných obalů klasů:

Podomácku vyrobené hračky:

Pokud chcete dát činčilce nějaké minerály pak ve formě lávových kamenů, zeolitu, mušlí, minerálních kamenů (vyrobených z krmného vápna) nebo sépiové kosti pro ptáky, která obsahuje pouze čistý vápník popřípadě čisté, umyté a vysušené skořápky vajec. Nesmí se to ale přehánět jinak horzí přemíra vápníku v těle a to může způsobit problémy se zuby a kostmi či s močovými cestami. Proto dáváme jen jednou za čas. Solné kameny nepodáváme nikdy. Soli mají činčily v potravě dost. Sépiová kost a minerální kameny jsou pórovité a proto nepřispívají k obrusu zubních stoliček.

lávové kameny:

zeolit:

různé druhy minerálních kamenů a tablet (ytong se už nepoužívá):

Nebezpečné na okus:

-okusovací tyčky lepené. Prosím nepoužívejte u činčil okusovací tyčky s nalepenými zrninami. Nejsou pro činčily vhodné i kdyby na nich byla činčilka přímo namalovaná. Tyto tyčky jsou většinou lepeny vejcem nebo medem, obsahují hodně slunečnice a spoustu cukru ani jedno pro činčily není vhodné a může jim způsobit vážné zažívací problémy.

- veškeré plasty. Mohou nejen trávit rozkladem v žaludku, ale střípky, které se kyselinami v žaludku nemohou rozložit putují trávicím traktem a mohou se kdekoliv zapíchnout a tam škodit. Pokud máme v kleci plastové police, přikryjeme je fleecem nebo vyměníme za dřevěné.

- plesnivé dřevo, jedovaté rostliny, barvený papír, igelitové sáčky, kabely, guma, lidské sladkosti atd.

autor článku:

Betty Veselá

Chovatelská stanice Mazlíčci z Brna

bývalá předsedkyně Českého činčilího klubu